Texty
Až zemřou děti všech hodnejch lidí
A nebude čas je doprovodit
Za dne kdy svět rve se dál
Až zemřou básníci a řeknou
Bolest je naší jedinou urozeností
A samota lékem i léčkou
Snese se hospodin
Do řeči signálů, zalevno
k večeru
A v kavárně, kde zemřou číšníci
Ho do křesla usadí stroje zářící
Rozešle poselství
Nám dlouho ukrytý
Po síti nad něho mocnější
Vir coby poselství nejčistší
Refrén:
O lásce, o krásce
O slečně v kočárku
O jejím lízátku
Rozsviť se plamínku
Majákům pro zmínku
Zatoč se sukničko
Neplakej holčičko
Barvy podzimu
Žlutej list, co povlává
maluje den barvami slávy.
Sněží snad, za oknem dívka mává
padá sníh do zašedlý trávy.
Poselství z mocných oblaků
hledá na zemi páva
milou tvář s touhou odvěkou
louku rozkvetlou, jen veselý rána.
Žlutej list, co povlává
padá k nám jak tajemství
z dáli.
Kolem nás ledy roztajou
bolet přestanou podzimní rány.
S tebou záře nebe plnou
dostanem svět z vesmírný dráhy.
Ref.
Tolik očí bez přestání
na ulicích svítí
pojedeme do svítání
po pavoučí síti.
Bejvalý hříchy
Klíč od našich dveří já už mám
otvírám a zavírám tvůj chrám,
z perel stínů ohňostroje ran
slova kněží- bezvýznamná pláň.
Musím dovnitř, vyzkoušet se sám
jenom já tvý vrahy upoutám,
v rukou sílu nedospalejch rán
v prstech rozkoš, touhy
padlejch dam.
Ref.
Tajný znaky očí vědí kudy jdou
kroky páru lidí těch, co svoji jsou.
Tajný znaky očí létající tmou
kroky páru lidí voní únavou.
Bejvaly hříchy a bejvaly životy
ve kterejch musel jsem stát,
vždycky jen pevnej za zvuku gavoty
životem s tebou tancovat.
Bejvalej smích, bejvalý jistoty
zůstanou s námi plout
na cestě nad mraky marnivý doteky
začneme s pravěkou hrou.
Ref.....
K nohám ti spadali z nebe
i s anděly
zákony naše chrání
vepsaný v kameny, přibitý na
zemi
naděje naše září.
Zmatky co ti vládnou
nikdy neovládnou
moje hledání.
Vidím do daleka, tam na konci čeká
věčný souznění.
Smutky co ti vládnou
nikdy neovládnou
moje volání.
Lidi kteří louděj, podle sebe souděj
svoje pocity.
Proč lítám dokola oblohou
když sotva držím se nad vodou...
Nikdy neovládnou
city co ti vládnou
moje bloudění.
Moje oči louděj, po obloze blouděj
nic se nezmění.
Zas lítám dokola oblohou
zas sotva držím se na nohou...
Daleko
A zmizel kraj
Co měl patřit všem
Načas panoval klam
Zvesela těm
Co chtěli si číst
K tanci soumrak zval
Z hvězdiček, hvězd
Odlesky krásných těl
Chodil po světě sen
Děti k sobě zval
Učil písně hrát
Ze rtů snášel se sníh
Obejmul svět
Nesmírný bílý roj
Pouta, co hledí z měst
Rozpustil déšť
Tichý, když padal
Nebohý osud chtěl
Namluvit nám
Že uvěznil čas
Zmizely ústa zlý
Ve tvářích jen oči zůstaly
Hledám stopy zašlý v prachu
Čekám na tvoje zrození
Hrajou nám sólo modravý
Já sedím sám tobě u hlavy
Stud nevnímám, stínem prosvítám
Na těla nahý padaj ozvěny dávný
Do ticha zněj hlasy prázdný
Krev tvá rodí zemi řasy
Dál je odplaví
Náš společný sen
Síla slunce z nocí vstává
Purpurový barví rána
Oči rozpálí
Nedopsaná báj
To je ti snad jasný
Jen mi řekni, co bys chtěla
Vsadíme se na sny
Pojedeme pěkně v páru
Sólo pro dva hlasy
Ty se chytáš na kytaru
Já na tvoje vlasy
No tak holka zkus to se mnou
Čekám lepší časy
Všechny světy k zemi padnou
V tranzu ze tvý krásy
Hostina
Od dlouhých bílých stolů
s číší vína v trávě,
vzpomínka tě jasná
překvapila náhle.
...Vraník tryskem pádí
kočár erby nese
s tebou do neznáma...
Hradem plným věží
sama sobě stínem,
bloudila jsi sklepem
opila ses vínem.
..Hoboj s flétnou zlatou
vesele si hrály,
pany v šatech krásných
nesmyslům se smály...
Prožila sis lásku
na chvíli malou a s kýmsi,
v okně měsíc vidíš
a kamenný římsy.
Ježíšek
Ježíšek mi nadělí
co si budu přát,
hned a nebo v pondělí
má mě hrozně rád.
Slíbil jsem mu za oknem
že nebudu lhát,
vosy v létě zabíjet
z cizího si brát.
Jeho budu otrokem
jen s ním v noci spát,
chovat se jak před rokem
ďáblovi se smát.
Ježíšek mi nadělí
co si budu přát,
ve dne prosí ospalý
má mě hrozně rád.
Strhne závoj trnový
neumí se prát,
dál se nikdo nedoví
kam se budem brát...
Kouzelný den
Až zejtra ráno procitnem
proč jsi ještě sám,
už jednou jsi řekla
že chceš ovce pást,
bylo to v tvejch snách.
Kouzelný den čekám, čarovný svět
v dálce letí mrak, chytíme ho
pak.
Ref.:
Tak dál si půjdem spolu
k houpavýmu molu,
svý sny si brát, sny si brát.
Až
zejtra procitnem
zas budeš jako vítr vát,
až spolu odjedem
kámen vezmem
oheň rozdělám.
Kouzelnou loď zvedám, čarovný svět
v dálce letí drak, chytíme ho
pak.
Ref.
Kytky rostou na vodě
v sobě to máš,
žádný nechce lhát, nechce lhát.
Zážitky jsou krásný
kdekdo po nich blázní,
od toho ale rychle ujedem, rychle
ujedem.
Samo to možná připluje
s větrem a vodou,
kouzelný den přijde ...
Masky
V tváři jenom úsměvy
vyprávěly příběhy,
oči sem tam zasněný
jak zklamaný holky.
Vyprávěly věci vážný
nikdo by to nečekal,
realita uhodila
jako krumpáč do hlavy.
Překvapila lidi v metru
i námořníky z Vltavy,
lidi už se nesmějou
řeší problém vážně
Masky lítaj nad Prahou
řeší problém rázně,
někdo to snad pochopí
co se s náma stalo.
Mám takovou obavu
že to za to stálo,
někdo to snad pochopí
co se s náma stalo.
Mraky
Vzpomínání na minulý dny
odráží se, mění ve stíny,
jako ve snu záře sluneční
oči pálí těm, kdo jsou vděční.
Oči pálí, ale nebolí
žárem ohňů, které odpoví.
Jenom ptej se, plamen všechno zná
nevzdávej se, budoucnost je tvá.
Kapko deště v dlaních vesmíru
námořníku v lodi z papíru,
tam za mraky cosi vábivé
tebe láká do náruče své.
Zavonělo slunce poznání
vrať se zpátky pro své poslání.
Tvoje oči mraky prohlédnou
jak za časů, kdy býval jsi jen tmou.
Ref.
Hlavu plnou mraků máš
zase s nima vyrůstáš,
svoje tělo nevnímáš
v rytmu času zní.
Na cestě
Vyšli jsme si spolu
vyšli jsme si k nám,
cesta byla dlouhá
nebyl jsem však sám.
Vzalas mě hned zkraje
********************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************došli
k nám,
tím je to teď dáno
jen pro sebe tě mám.
Naděje
A já vím, že naděje láska
v opuštěným hledání,
křik ptáků na nebi
a já vím.
A já vím, že naděje víra
vedoucí nás z hrůzy do života,
plnýho naděje
těch je.
Že naděje soucit s našimi
nadějemi
skrytými pod poduškou noci,
v níž sníme svůj melancholický
sen,
v němž pochodují smutní vojíni
a šeptají
jsme sami...sami...sami
OD
MOŘE - za Sluncem
·
Moře vzkázalo, že nepřijdeš
Slunce říkalo, že
k zemi padá stín,
že
přestává věřit
a
vrací zpět
životy nám
·
Stopy zázraků
vedou k nám
jen
marnivé cíle z písků naváté
z rozbitých břehů
vidím světa půl
a
tak hledám tě
· Moře vzkázalo, že odplouváš
Slunce říkalo, kam žene tě
víra tvá
tak
zpovídám vítr
ze
zbořených měst
a
volám tě
Ref.:
Když přichází den
poslední a první
světla zhasnou, svět se setmí
Pluju tou svou ulicí
pluju tou svou ulicí
ve světle pouličních lamp jdu
spolu se svým stínem
on mě stále předbíhá
možná si chce hrát, možná si chce
hrát
nemůžu, nemůžu
zas to na mě všechno spadlo
nemůžu, nemůžu
zas to na mě všechno spadlo
stejně jako noc na město
stejně jako sníh na stromy
Satanova píseň
Stejně jako písek
s bezvýznamným městem,
stejně jako ztracená energie lidí.
Stěnami stínů přijdeš k lidem
zpátky
hradbami tváří pronikáš k nám,
smutky lidí rozezníváš písní
kroužíš si jak letec nad mrakama.
Hledáš jako dravec děti v obětí
a nevidíš tam dole nic,
láká tě to přistát a vidět to zdola
kroužíš jako letec nad mrakama.
Ref.
Rituály mágů ztrácej svoji sílu
střílíš po všem co je v cestě,
rituály tanečníků se zahalenou tváří
tvoje tělo otevřít se bojí.
Hledáš podél břehů stopy starých
lásek
ukradlo je moře a odešlo
s nima,
chceš se napít čistý vody
rituály mágů jako výsměch znějí.
Svět je otevřenej
Skrze dveře do neznáma civíš jako
bloud
tak proč teda nejdeš s náma
někam ulítnout,
svoje dveře nezavírej, pravdu
objevíš
svoje oči nezastírej, sám se
přiblížíš.
Vím že to fakt nemáš lehký, člověk
není pták
nemůže svý tělo křehký vynést do
oblak,
duše se v nich klidně toulá, ale
když se vrátí
potom čumíš jako moula, iluze své
ztratíš.
Několik snů na památku odneseš si
dál
dřív než vesmír budeš v krátku,
čeho by ses bál,
život se jak po kolejích řítí stále
vpřed
jen po minulejch dějích se nesmíš
ohlížet.
Ref.
Ukaž na jeden den
svět je otevřenej,
ještě šanci si dej
no tak neumírej.
Jinak tě to- milej hochu
snaž se stačit- aspoň trochu
s tím, co možný je
jinak tě to zabije.
Proto jsem teď- hochu tady
ukážu ti- svoje vnady
věčný přátelství, celej svět se
směje
věčný přátelství, celej svět se
zasměje....
Včela
Dal bych ti cos včera chtěla
píchla mě však malá včela,
kam mi dala velkou ránu
poznal jsem až brzy k ránu.
Miláčku pojď si se mnou hrát
nebudu se na nic ptát,
dáme sklenku šampusu
zapomeneš na pusu.
Ref.:
Půjdem dneska brzy spát
budem se tý včele smát,
půjdem dneska brzy spát
a budem se jenom smát.
Až zas poznáš, že mám oči obě
vlezu si zase rád k tobě,
máš mě ráda a já tebe
mám tě rád, tak pojď si hrát.
Ref. ...
Země
Prameny hory,bludný kámen
podoby tvých tváří,
v mracích náhlých bouří
bojíš se tu smát.
Kameny kmeny, kříže Ámen
slyšíš tlukot srdcí,
hlas se ti tu vrací
bloudíš si tu sám.
Ref.:
Stíny moudrých stromů na bejvalejch
cestách
stíny moudrých stromů, vůně vodních
řas
stíny moudrých stromů, přišel už
tvůj čas.
Na úpatí kopců
řeky hledaj cestu,
tráva si tu roste
jestřáb si tu lítá,
bloudíš si tu rád.
Ref.
Bylo by to krásný
s motýly si hrát,
se zvířátky v lese
celou zimu spát.
Ref.
Pojď sem
My jsme lidi, všichni jako stroje
zapřáhněte hřbety do postroje.
Jako kola promazaný lojem
vezem káru se smradlavým hnojem.
Mašinky a mohutný vozy
pasem v háji velký bílý kozy.
Pojď sem, pojď sem, pojď sem ...
Věci, věci, věci, věci moje
věci, věci ženou nás jak stroje.
Pojď sem, pojď sem, pojď sem ...
Kola, kola točila se sama
držím páky ve velíně shora.
Rozjíždíme starý nový věci
zatápíme ve vysoký peci.
Nechci slyšet tvoje blbý kecy
nechci sedět ve tvý zlatý kleci.
Pojď sem, pojď sem, pojď sem ...
Ref.
Venca
Nebylo to zrovna lehký
sehnat trochu toho štěstí
dneska už ho mám
prachy vydělám
sedím si sám ve svým autě
volant velkej mám.
Jezdívával od vsi ke vsi
říkali mu král
do přírody bral si holky
nikdy nebyl sám
občas koupil nějakou kočku
tleskal celej sál.
Guláš ten mi vždycky platil
fernet ten pil sám
byl to totiž starej lídr
měl mě tolik rád
jednoho dne časně zrána
shasnul navždy král.
Hodně pro něj znamenalo
když mi něco dal
kytaru a starý boty
do hrobu si vzal
mě tu nechal trochu něhy
a řekl buď jen sám.
To je ti snad jasný
Jen mi řekni, co bys chtěla
Vsadíme se na sny
Pojedeme pěkně v páru
Sólo pro dva hlasy
Ty se chytáš na kytaru
Já na tvoje vlasy
No tak holka zkus to se mnou
Čekám lepší časy
Všechny světy k zemi padnou
V tranzu ze tvý krásy
Princezna
Znovu ten krásný sen
co se mi někdy zdá,
ze snu se probudím
stojí tam líbezná.
Krásná je, já ji znám
ta co má v očích smích,
utíká za sluncem
paprsky v dlaních svých.
Ráno pak prohlížím obrázky
v hlavě svý,
v houpačce usnula princezna
líbezná.
Hledám tě, teď jsi pryč
v mlze se objevíš,
teď´ pro mě nejsi cizí.
Ráno to začíná, mívám to rád
a tak mě napadá
že znova usínám,
a tak to vypadá
že asi tě mám rád.
Rajský ostrov
Zas spolu stojí na milenců místě
Kam vzlétnou, kam hlasy lidí
Když do výšin zní
Houpe se houpe nebe na nich
Či se mazlí jen s větrem
toulavým
Hledí dnes, hledí z věže
štěstí
Dnes, dnes nic je nesouží
Jedno volání dnes volají
Dnes jsou zlatým svícnem hlasů
Zas zřídlo tryská, svit zas jasní
Zas oba stávají se básní
Zas k výšinám je touha žene
Zas otvírá se brána nebe
Prošli tím městem mnohokrát
viděli ráj, krásný sad,
věže v mracích odvážné
mosty v březích překrásné
já vím.
Hlavou ti lítaj čáry,
hlavou ti tu lítaj sny.
Proč se ptáš,
když všechno znáš,
proč se ptáš,
když svůj svět máš.
Noc dlouhá zní v tajemství.
Hlavou ti tu lítaj čáry,
hlavou ti tu lítaj sny.
Sedmnáctého
Toho se přestáváš bát
A cigaretu odteď klepeš jeho
gestem
Na sebe z popela házíš jeho
stíny
Snad učíš loučit se
Smutek ti pomáhá
Pálí vzpomínky, když rodí se
smtrí
Utkaný z marnosti
Bez nitek radostí
Věrný vzpomínky navždy bolí
Kam kola nemůžou
Skákals přes propasti strachů
Nosils ho na rukou
Přes lidský úklady stavěný
z rezavých vraků
Tam k dál k vám, kde
teď sní sám
Do hebký tajemný zahrady
Refrén:
Na zem zmrzlou uléháš, vím
Proč stranou od úsměvů
Jen s ním
Pojď ke rtům vracet milý touhy
Slabikovat klidně a tiše
Jim připsaný vyznání
Poslat v básni svoje srdce
V mlze
Laviny smutku řekli už navždy
dost
Vždyť život jen jednou hostí
Ideály sví s křikem
nedoženem
Zas jen zvony v dáli nám zní
Vteřiny dní vlečou nás do víry
bídy
Pod sprchou tragedie přes noc
neobživnem
Refrén:
Zůstává mi duha v mracích
zakletá
Kolem tebe mlha už opadává
Má krvavá snaha je tu zbytečná
Zoufalej pláč mě nepřesvědčí
Zoufalej pláč dnes se ptá, žijeme
proč
Laviny smutku řekli už navždy
dost
Pod lavinou smutku přes noc
neobživnem
Včera v noci
Spíš, já se ztrácím
z rezervací unikám...
...Měsíc je tak těžkej
že zase padá z oblohy,
asi jsem to včera přehnal
že nemůžu na nohy.
Z podlahy mě možná zvedne
víra nebo iluze,
která z barev ob jeví se
zítra ráno na duze.
Ref.
Víš, já se vrátím
opři se mi do očí,
zase dávná jiskra
mezi náma přeskočí.
Jako krev se víno tváří
ústy vtéká do těla,
ukáže mi v kalendáři
den, co jsi si zvolila.
Zběsile mi v hlavě tluče
srdce místo rozumu,
možná že je chyba ve mně
možná že je v datumu.
Ref....
Easy rider nočním městem
světla kolem putujou,
stejně jsem zas nejrychlejší
když ujíždím za tebou.
Abych hledal někde jinde
na to už jsem velký kluk,
Vesmír
Budou sami bez přístroje na
Měsíci dýchat
Serem se už tady všichni
Poletíme vzhůru
Na Měsíc a do vesmíru
Svýho psa si vezmi s sebou
Život je to tvrdej
Svýho kluka tady nechej
S marťanama mrdej
Volnou lásku dělej s nima
Tak jak to máš ráda
Maj tam celkem dobrý klima
Vzpomeň si na kamaráda
Zastavení
Hory přenášely hlas nesmělý
jímž lid hovořil,
sbory v postroj smělý se oděly
příkaz jasný byl.
Tvory, jenž žít směly
král zbabělý rád by vyvraždil,
sporý Herodes zlý
osud bdělý stejně nezměnil.
A v tu chvíli jsem tě uviděl..
Ref. Spory odumřely
zemí zněly
stopy vzácných chvil.
Stromy nešuměly
v chrámu pěly
svět se pokořil.
Sbory v postroj smělý se oděly
příkaz jasný byl,
tóny tiše zněly
Bůh s anděly mlčky hovořil.
A v tu chvíli jsem tě uviděl...
Ref....
Chóry vyprávěly
že se vtělil Kristus, jenž má cíl,
tóny světem zněly
jenž se celý v lásku přerodil.
A v tu chvíli jsem tě uviděl...
Zrnka
Snad náhodou
Noci včerejší jim splývají
V poledni vzduch rovně stojí
Správnej chlap
Stébla má z mlatu sklizený
Polední vzduch dívkou voní
Snad náhodou
Čelo jim otírá
Posílá pár zrnek do klína
Dřívko po dřívku domy stavějí
Pak ze zdí ční kameny
Pro generace příští falické znamení
Snad náhodou
S vodou čeří se a větrem
cestují
Refrén:
Nevoněj
Mačkaj slzy jak zrnka zpolí
Pravdy obojí
Na západ až slunci pokynou
Utíkaj za milou
Rychle se milujou
Snad náhodou
Nechaj ze zvyku zrnka v šuplíku
Jako spropitný